27.8-29.8 2010 se uskutečnilo historicky první výjezdní divadelní soustředění spolku Gaudium, v apartmánech REVIS ve Svobodě nad Úpou.
Na počátku roku, jsme si stanovili za cíl přivést na naše jeviště hru Oldřicha Daňka, Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo. Ve víru příprav ostatních vystoupení na vlastní nácvik „Ošklivé“ zbývalo minimálně času, a rok se zatím pomalu přehoupl do druhé poloviny. Jednotlivé příběhy byly na začátku prázdnin ve velmi surovém stavu a čas stál proti nám. Po zralé úvaze jsme se rozhodli pro výjezd.
Páteční večer ve Svobodě byl plný rozpaků a pochyb, zda vůbec projekt zdárně dokončíme, zda na obtížnější kus máme. Pochyby jsme poněkud rozpustili hned první večer u pohárku dobrého moku s kytarou, harmonikou a písní na rtech.
Již ráno ukázalo, že odhodlání nám nechybí. Den jsme rozdělili na spravedlivé časové úseky, pro jednotlivé příběhy a dvojice Hanka, Petr v doprovodu chóru zosobněném Alenkou, se pustila do intenzivního zkoušení. Režisérka Mirka neslevila ani o píď ze svých požadavků a tak jak den pokračoval vykazovala známky únavy, ale i poctivě odvedenou režisérskou dřinu. Zatím co představitelé prvního příběhu stihli jít na houby a na tenis, režisérka cedila celý den krev a pot nad ostatními příběhy. Majda stihla uvařit před zkouškou svého příběhu pro všechny vynikající oběd.
Druhý večer už jsme připustili, že to dáme možná dohromady.
Poněkud vyždímaní po celodenním zkouškovém maratonu jsme večer hráli společenskou hru „Co by to bylo, kdyby to bylo..“ a dozvěděli jsme se něco o sobě i o ostatních.
Poslední den našeho výjezdu zahájil druhý příběh, neboť ho bylo potřeba dovést konečně do konce. A potom jsme zahráli všechny příběhy za sebou, tak jak je autor napsal včetně chóru, v kostýmech pouze bez hudby.
Dnes už víme, že to bude opravdové divadlo s přestávkou na přestavbu scény s divadelním svícením s hudebními předěly a že to bude na celý večer.
Malomyslné úvahy ustoupily zkutečnosti, že ve Svobodě jsme odvedli poctivý kus společné práce, a že Ošklivou dotáhneme do konce.