Když se nemá dařit, tak se nedaří.

Konec roku bývá náročný na splnění všech domluvených závazků. Je veliké štěstí, když se podaří všechny zastat. Po deseti letech existence souboru jsme museli poprvé zrušit představení. Již to předposlední jsme hráli se sebezapřením představitelky straky, která sotva mluvila. Dnešní jsme odehráli již s neschopenkou v kapse a skomírajícím hlasem v poslední básničce. Sobotní se muselo odvolat.

Přes neuspokojivý zdravotní stav hereček jsme, doufáme, potěšili hodně dětí jak Červenou čepičkou, tak Lyžařskou. Všech představení se zúčastnilo hodně dětí a i nějaký zisk do spolkové kasy to přineslo.

A aby se to nepletlo tak představitelka hlavní role připravované celovečerní hry, si zlomila klíční kost. Tak to vypadá, že do Vánoc již mnoho nenazkoušíme a navíc půjdeme s dluhem do roku příštího. Co se dá dělat, bacilům, virům a kluzkým chodníkům člověk neporučí.